Sezona lidí, co nenávidí policajty

Přidáno: 26.06.2015

Msta se začala šířit osloským policejním sborem. Vrah, médii označen jako policejní řezník, na místech neobjasněných vražd zabíjí policisty, kteří tyto případy řešili, ale nedořešili. Dává si natolik záležet, že co možná nejvěrněji rekonstruuje původní čin. Proč by si někdo ale dal tolik záležet, aby provedl tak extrémně brutální a vypočítané vraždy?

“Musí mu to dávat spoustu práce, a právě kvůli tomu si nejsem tak jistý, jestli ho žene jenom čirá touha po krvi nebo nenávist. Ten, kdo nenávidí bez lásky, nevyvíjí nikdy takové extrémní úsilí.”

 

K případu je povolán celý policejní sbor, který však ani za půl roku v řešení nepokročí, a nakonec i veřejnost. Ne zcela oficiálně se vyčlení menší skupina dobře známých vyšetřovatelů: Beáta Lønnová, šéfka kriminalisticko-technického oddělení, Bjørn Holm, dlouhodobý přítel a kolega Harryho, Ståle Aune, psycholog, Gunnar Hagen, šéf oddělení vražd, a detektiv Katrine Brattová. Tak trochu ve stylu filmů Mission Impossible, Nepostradatelní a Tři mušketýři se dávají dohromady, aby objasnili vraždy policistů. Jeden jim však do party ještě chybí. Ten, o kterém Mikael Bellman, čerstvý policejní náčelník, doufal, že už ho nikdy v životě neuvidí, že už ho nikdy nikdo neuvidí. Harry Hole.

 

“Sakra, jasně že je. Je to pořád ten samej chlápek, jen v jiným ohozu. Myslel jsem si, že se jmenuje Jim Beam. Myslel jsem si, že se jmenuje předčasně zemřelá matka nebo pracovní stres. Nebo testosteron nebo opilecký gen. A tohle všechno je možná i pravda, jenže když ho svlíkneš, jmenuje se prostě Harry Hole.”

 

Nová kniha Policie od Joa Nesbøho navazuje na předchozí Přízrak. Objasnění, co se s Harrym na konci předešlého dílu stalo, přichází až v polovině knihy. Podle všeho mu to i přes nové šrámy na těle sluší a vypadá šťastně. Přednáší na policejní akademii, u policie už nepracuje a operativě už se věnovat nikdy nechce, ale hlavně slíbil Ráchel, že už se k tomu nikdy nevrátí. Harry se brání zapojení do případu až do chvíle, kdy se vraždy dotknou i někoho z jeho přátel, jejichž seznam v telefonu je tak krátký, že v něm jsou uvedení všichni pod jediným písmenem.  

 

“Mám v úmyslu porušit jistý slib. Ten slib, který jsem dal především sám sobě, ale který, jak se obávám, se týká i tebe.” Spíš jen vycítil, než zaslechl, jak se její dech ve tmě změnil. Zkrátil se, zrychlil. Strachy.”

 

Co napsat v recenzi na tuto knihu, aby se nevyzradil děj, když už od prvních stran je plná zvratů a zarývá se pod kůži a drásá napětím nervy? Pro celkové hodnocení použiji slova Herryho Holea: “Do prdele! Do prdele!” Byly chvíle, kdy jsem ani nedýchala a do další kapitoly jsem se pouštěla až ve chvíli, kdy jsem strávila předchozí řádky. Tentokrát jsou vraždy brutální, detailně vylíčené a Nesbø se neštítí vůbec ničeho. Se čtenářem si často pohrává, když se podaří vystopovat potenciálního vraha, objasnit možný motiv, vylíčit události předcházející vraždám, přichází v poslední chvíli zvrat a objevuje se nějaké to “ale” a obvykle další mrtvý. Tým vyšetřovatelů proto začíná několikrát znova. A ani čtenář není s řešením případu o nic dál. Nesbø, tak jak to nejlíp umí, napíná čtenáře až do úplného konce.   

 

“Všichni, kdo se neodvažují nést důsledky spravedlnosti, by měli mít špatné svědomí.”

 

Pro všechny fanoušky série Harryho Holea je desátý díl s názvem Policie povinnou četbou. Překlad se Kateřině Krištůfkové vydařil i tentokrát, a to společně s armádou konzultantů a pomocníků v nejrůznějších oblastech. Kniha vyšla v originále v roce 2013, od 8. dubna bude k dostání i na pultech českých knihkupectví a řekla bych, že to bude trhák.

 

Hodnocení: 100%

Autor a dílo: Jo Nesbø - Policie


Zpět na seznam článků