Recenze knihy: Fieldsová Helen - Dokonalá kořist

Přidáno: 01.01.2019

Skotský Edinburgh se stává městem hrůzy. V krátkém sledu jsou nalezeni dva mrtví, kteří byli bez slitování zavražděni. Charitativní pracovník a sestra v hospicu. Oba byli oblíbení, dobrosrdeční, ochotní pomoci, samá ctnost, žádná negativa. On byl téměř rozpůlen, ona zadupána. A pak to pokračuje dále, další mrtví - skautská vedoucí a knihovník. Začíná to vypadat, že čím je oběť dokonalejší a nevinnější, tím je smrt lákavější a taky brutálnější. Jakoby se někdo předváděl.

Dokonalá kořist je už druhý díl krimi série s francouzským hezounem Lucem Callanachem, který má po falešném obvinění ze znásilnění problém se ženami, a Avou Turnerovou, která si vůbec nebere servítky a přitom je pořád ještě lidská. Ani jeden z těch dvou není čistě kladný hrdina. Byly chvíle, kdy mě štvali, ale přesto nešlo jinak, než jim fandit. Zajímavý byl, a nejspíš i v dalších dílech bude, vývoj jejich vzájemného přátelství a sympatií, které se ve  chvíli, kdy se na edinburghské policejní stanici objevil Joe Edgar ze speciální jednotky pro kyberkriminalitu ze Scotland Yardu, dost ochladily. Skupina hackerů se nabourala do účtů řady bankéřů a investorů, kteří obdrželi velké bonusy, a přesunula jejich finance, vždy jen 25%, na dobrou věc - mezi organizace jako dětské hospice, útulky. Paralelně s vyšetřováním vražd se na policejní stanici motá tedy ještě Scotland Yard a Joe Edgar, nápadník Avy.


Ačkoliv jsem první díl nečetla, nebylo to na závadu. Všechny souvislosti, které byly pro čtení potřeba, byly jasně vysvětleny. Druhý díl měl ten efekt, že si o to více chci přečíst i první.


Thriller pořádně syrový, smutný, surový, ale přesto nebo právě proto se zaryje pod kůži. A ačkoliv je i u detektivek zvykem, že mají po vypjaté finální honičce dobrý konec, zůstává po dočtení Dokonalé kořisti pachuť v ústech, že to tak růžové zase nebylo. Prostě thriller do poslední stránky. Helen Fieldsová pracovala třináct let jako právnička a setkávala se mimo jiné s případy vražd. Možná odtud pramení její detailní znalost různých trestných činů a realistické popisy. Stylem brutality se v knihách může postavit k autorům severské krimi, ano klidně vedle Larse Keplera nebo Joa Nesbøho.


“Ať už si ho smrt vzala jakkoliv rychle, hrůzostrašné vědomí toho, že z něj vyprchává život a že nemá nejmenší naději přežít, zatímco všichni kolem poskakují a zpívají, mu muselo připadat jako ten nejkrutější vtip vůbec. A na samém konci jen ohlušující křik doprovázející paniku a děs v záplavě očí nad ním. Jaké to muselo být, přemítal Callanach, zemřít o samotě na tvrdé zemi v tak jasném slunečním svitu? Poslední, co oběť na světě cítila, musela být nepřekonatelná hrůza.”


Takže sečteno podtrženo - doporučuji.

Hodnocení: 100%

Autor: alebo


Zpět na seznam článků
Zavřít

K článku nebyly přidány žádné komentáře vložit nový komentář