Stieg Larsson - Muži, kteří nenávidí ženy

I přesto, že kniha u nás vyšla už v roce 2008, až nyní jsem dozrála natolik, abych si ji přečetla. Odrazoval mě název, který v sobě nese mlácení a týrání žen. Příliš mi nepomohla ani informace v anotaci knihy: „Společně začnou brzy rozkrývat temnou a krvavou rodinnou historii.” Cestu na pulty knihkupectví neměla také vůbec lehkou. V roce 2004 zemřel Larsson na infarkt a zanechal po sobě hotové, ale nevydané tři romány. Ty jsou nyní známy po celém světě jako trilogie Milénium. Román Muži, kteří nenávidí ženy je jejím prvním dílem. Stieg Larsson byl švédský novinář a věnoval se zjišťování chování extremistických skupin a odraz této životní náplně je možno vidět i v jeho díle, které přeložila Haidarová Azita.

Novinář z vlastního časopisu Milénium, Mikael Blomkvist, je odsouzen za pomluvu, když si dovolil uveřejnit článek, který nebyl schopen reálnými důkazy obhájit. Medializace případu mu však přináší nabídku na detektivní práci od průmyslníka Vangera. Před čtyřiceti lety zmizela téměř beze stopy jeho vnučka Harriet Vangerová a Mikael má zjistit, co se stalo. Proto se na rok přestěhuje na ostrov, kde rodina Vangerových po mnoho let žije. Setkává se s nejrůznějšími členy rodinného klanu, z nichž téměř každý je něčím divný a z toho důvodu i podezřelý. Z knihy je cítit, jak se nad touto rodinou vznáší mrak nenávisti a katastrofy. Všechny postavy jsou v knize bravurně vylíčeny, a ačkoliv tyto pasáže patří v mnoha knihách k těm nudnějším, v Miléniu tomu tak není.

V druhé dějové linii se objevuje další hlavní hrdinka. Nesvéprávná a "společensky divná" Lisbeth Salanderová, nemá přátele, nestýká se s lidmi, ale má výbornou pamět a jedinečnou schopnost dostat se elektronicky kamkoliv, kam se jí zamane, jednoduše hackerka. Nepříjemnou příchuť této knize dodal popis sado maso znásilnění ze strany jejího poručníka. Lisbeth má však zvláštní smysl vynucování si spravedlnosti, kterou se nebojí vzít do vlastních rukou a také nesnáší muže, kteří nenávidí ženy.  

Je logické, že musí nastat chvíle, kdy se osudy dvou hlavních hrdinů střetnou. Mikael vyhledá Lisbeth, jakožto hackerku, která se mu dostala do počítače, ale udělala u toho jednu drobnou chybu. Mezi neustálým pitím kávy a vařením začne tato nesourodá dvojice tvořit „dokonalý“ detektivní pár, přičemž se jim s nasazením života a návštěvy mučírny podaří rozkrýt "rodinnou tragédii". Muži, kteří nenávidí ženy, musí přece počítat s tím, že je ženy budou také nenávidět stejnou měrou, ne-li více. Hlavní rozuzlení umožňuje nalézt trochu zvláštně až dcera Mikaela, která v celé knize vystoupila pouze jednou a ihned pomohla nalézt cestu k vyřešení případu (taková deus ex machina). Přes spád a napětí této knihy zkazil konec příliš sladký happy end. Raději bych si jej v takovém díle tohoto drsnějšího ražení odpustila.

I když je kniha poměrně dlouhá, chytne a nepustí. Z mého pohledu v ní nebylo nic, co by překáželo. Na druhý díl ze severu se vysloveně těším. A pozor, abyste kávu na sebe nevylili, když se začtete a přestanete vnímat realitu.