Okouzlující svět pravé turecké kávy
Co si představíte, když se v souvislosti s kávou řekne „turek“? Pojďme v tomto článku zapomenout na kávu zalitou vroucí vodou s velkým množstvím plavajícího lógru. Víte, jak vypadá pravá turecká káva? Kam až sahají její kořeny? Co je to džezva? A jak se turecká káva vlastně připravuje? Nechejte se námi v následujících řádcích provést světem turecké kávy, který voní po kardamomu.
Turecká káva je způsob přípravy kávy, jehož kořeny sahají až na samotnou hranici Evropy a Asie. Tento nápoj totiž skutečně pochází z Turecka. Turecká káva má svou jedinečnou chuť, vůni, přípravu i servírování. Dodnes se tento způsob přípravy používá téměř beze změny, a to hlavně v arabských zemích, Řecku, na Balkánu, ale také v severní Africe a Indii. Právě díky své specifické přípravě je jednou z nejsilnějších káv co do množství kofeinu.
„Káva má být černá jako peklo, silná jako smrt a sladká jako láska.“ ~ turecké přísloví
Pravá turecká káva patří mezi jeden z nejstarších způsobů přípravy kávy. V Turecku se pití kávy stalo zvykem už v 15. století. V polovině 17. století byla v Istanbulu otevřena první kavárna. K rituálu pití kávy a diskuzím se v kavárnách setkávali hlavně vzdělaní muži.
Káva mnoha chutí
Příprava turecké kávy vyžaduje svůj čas a je malým obřadem. Káva musí být velmi jemně namletá, aby došlo k její správné extrakci. Doporučuje se používat nejen samotnou Arabiku, ale i Robustu, která na povrchu utváří ještě lepší pěnu. Neodmyslitelnou součástí pro přípravu je džezva, malá konvička s dlouhým držadlem. Na rozdíl od jiných způsobů se do ní už v průběhu přípravy přidávají nejrůznější přísady. Můžete sáhnout klasicky nejen po cukru, ale také po čokoládě, vanilce, chilli nebo alkoholu. Pravá turecká káva bývá s kardamomem, což je koření palčivé chuti.
Příprava turecké kávy
Příprava této kávy není tak složitá, jak by se mohlo na první pohled zdát, vyžaduje však péči a pozornost. Do džezvy se dá velmi jemně namletá káva (7g na 100 ml vody) a podle chuti a preferencí cukr (obvyklá je cca 1 lžička) a koření. Vše se přelije studenou vodou. Na první pohled se to nemusí zdát velmi zajímavé, ale to jsme teprve na začátku. Směs se dá pomalu ohřívat na sporák a ostřížím zrakem se hlídá, aby neutekla. Ve chvíli, kdy vzkypí a pěna dosáhne po okraj (při cca 97°C), odstaví se, aby pěna spadla. Nikdy tak neprochází varem. Totéž se provede ještě dvakrát. Říká se, že káva s pěnou má tvář. A právě na turecké se utváří pěna opravdu bohatá.
Rituál popíjení kávy
Kávová sedlina se nechá v džezvě usadit a až poté se káva servíruje do malých předehřátých šálků (cca 60 ml). Nalévá se z výšky cca 10 cm, pak se přibližuje k hrnečku a znovu se zvedne. Sedlina zůstane z větší části v džezvě a cukr zmírní hořkost kávy. Díky ingrediencím je káva výrazná, kořeněná a lehce sladká.
V arabských zemích je odmítnutí nabízené kávy považováno za neslušné. Po vypití kávy funguje mezi hosty a číšníkem jednoduchá řeč, kterou středoevropané nemají zažitou. Ponechání prázdného šálku na stole vyzývá k nalití další kávy. Položením šálku na bok nebo jeho otočením dnem vzhůru host signalizuje, že již s pitím skončil.
Také si teď představujete tu nádhernou výraznou vůni kávy a k tomu sluneční žár?
Článek byl publikován na webu Kávové listy.
Zpět na seznam článků
